Komentáře

---Brazílie, Rusko, Indie, Čína---

21.2.2007

Emerging Markets se v posledním době staly rapidně rozvíjející se ekonomickou strukturou globálních trhů a přesto, že HDP na jednoho obyvatele je stále daleko nižší než v západních rozvinutých ekonomikách, jejich tempo růstu stále tuto mezeru zužuje. Silná investorská důvěra podporované kultivačními ekonomickými a politickými reformami láká stále nové a nové investory. Emerging Markets rostou v současnosti mnohem rychleji než rozvinuté tržní ekonomiky v Severní Americe, Západní Evropě nebo v Austrálii či Japonsku

Emerging Markets se v posledním době staly rapidně rozvíjející se ekonomickou strukturou globálních trhů a přesto, že HDP na jednoho obyvatele je stále daleko nižší než v západních rozvinutých ekonomikách, jejich tempo růstu stále tuto mezeru zužuje. Silná investorská důvěra podporované kultivačními ekonomickými a politickými reformami láká stále nové a nové investory. Emerging Markets rostou v současnosti mnohem rychleji než rozvinuté tržní ekonomiky v Severní Americe, Západní Evropě nebo v Austrálii či Japonsku. Např. očekávání růstu HDP zemí skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) je téměř 10%, což je oproti očekávaným zhruba 3% v Západní Evropě a USA poměrně značný rozdíl. Této expanzi pomáhá zejména enormní ekonomický růst podpořený robusními korporátními zisky, příznivé finanční klima, transparentní podmínky na trhu cenných papírů a poměrně nízká míra rizika, což jsou pro tyto regiony nové a dosti podstatné přidané hodnoty. Rovněž strategie tzv. soft lending americké ekonomiky podporuje zlepšení globálního prostředí a nepřímo podporuje jednotlivé regionální trhy.

Podle posledních ekonomických ukazatelů by růstový trend Emerging Markets měl pokračovat v dalších letech. Nejpopulárnější investiční příležitostí i nadále zůstane především Čína a Indie, dále pak Brazílie a Rusko, tedy opět BRIC.

Přibližně dvě třetiny manažerů velkých a středních firem očekávají v následujících pěti letech expanzi svých poboček nebo prodeje výrobků především na čínský trh. Dalším cílem by pak měly být významné regiony v Latinské Americe, Jihovýchodní Asii a Střední a Východní Evropě.

Čína

Více než polovina veškerých průmyslových výrobků na světě se dnes vyrábí v Číně. Ceny těchto výrobků, v důsledku nízké hodnoty čínské měny, jsou základem hospodářské moci. Čína je největším světovým konzumentem uhlí a po USA druhým největším konzumentem ropy. Spotřebovává čtvrtinu světového hliníku, třetinu železné rudy a více než 40% světového cementu. Třetina všech cigaret na světě se vykouří v Číně. Čína je největším výrobcem hraček, oděvů a spotřební elektroniky na světě. Enormně silné HDP na úrovni 10% ročně nemálo vypovídá o stavu čínské ekonomiky a rozmach v jednotlivých odvětvích gigantického trhu již nenechal chladným nejednoho investora. Čína, i přes svou ne příliš populární politiku si osvojuje západní styl života a stává se supervelmocí 21. století.

Do budoucna se předpokládá, že by čínská ekonomika měla do roku 2045 zastínit i Spojené státy americké. Čína už předstihla Británii a Francii jako čtvrtá největší světová ekonomika. Se svou nekonečnou nabídkou zboží a svým hladem po energii přispěla více k růstu globální ekonomiky v posledních létech než USA.

HDP za celý rok 2005 dosáhl hodnoty 18,23 biliónů juanů (2,23 bil. USD), což znamenalo nárůst ve výši 9,9% v porovnání s rokem 2004 ve srovnatelných cenách. Podíl primárního sektoru na tvorbě HDP činil 12,5%, tedy růst o 5,2%, sekundární sektor se podílel 47,3%, tj. zvýšení o 11,4 %, hodnota terciálního sektoru se zvýšila o 9,6%, podíl na HDP 40,3%. Index spotřebitelských cen vzrostl meziročně o 1,8%, přičemž ceny ve městech vzrostly o 1,6% a ve venkovských oblastech o 2,2%. V roce 2006 čínská ekonomika expandovala růstem 10,7% HDP, což představuje sumu 2,7 bilionu dolarů. Klíčový inflační indikátor consumer price index vzrostl na 1,5%. Ceny domů a v 70 největších čínských městech vzrostly meziročně o 5,5%, roce 2005 to bylo naopak 7,6%. Investice do nemovitostí pak celkově dosáhla 1,9 bilionu juanů, tedy meziroční nárůst o 21,8%.

V posledních 5 letech bylo dosaženo vysokého ekonomického růstu, který byl každoročně mezi 7,5% a 9,5%. Zahraniční obchod skončil vždy pozitivním saldem, minimálně 22 mld USD, v roce 2004 to bylo 32 mld USD. Objem zahraničního obchodu vzrostl z 474 mld USD v roce 2000 na 1,15 bilionů USD v roce 2004, takže Čína se posunula v tomto ukazateli na třetí místo ve světě (za USA a Německo). Devizové rezervy se trvale zvyšovaly ze 165,6 mld USD v roce 2000 na 609,9 mld USD na konci roku 2004; kurs měny byl stabilní. Objem skutečně použitých zahraničních investic rostl rekordním tempem (v roce 2000 to bylo 38,4 mld USD, v roce 2004 již 60,6 mld USD) a Čína v hodnoceném pětiletém období soutěžila s USA o první místo ve světě v jejich alokaci.

Čínská vláda zamýšlí v příštích pěti letech (2006 - 2011) podpořit domácí poptávku (např. stabilním růstem příjmů obyvatel, daňovými a fiskálními pobídkami), aby snížila závislost růstu HDP na zahraničním obchodě. I tak Světová banka neočekává dramatický růst spotřeby čínských obyvatel v brzké době, poněvadž růst příjmů na venkově je pomalý.

Indie

Indie má čtvrtou největší ekonomiku v Asii a předpokládá, že v roce 2006 se její objem zvýší o 9,2 procenta. Indická ekonomika tak poroste zřejmě nejrychleji za posledních 18 let. Vděčí za to především rychlému růstu firem ve zpracovatelském odvětví a v sektoru služeb, nemalý podíl na tom bude mít také obliba takzvaného outsourcingu, kterého využívají zahraniční podniky. Nominální hrubý domácí produkt ve fiskálním roce 2006 podle očekávání dosáhne 900 miliard dolarů (asi 19,5 bilionu Kč).

Statistika Světové banky ukazuje, že na konci roku 2005 bylo ve světě jen devět zemí, které měly ekonomiku větší než bilion dolarů. K této hranici se blížila Brazílie, Jižní Korea a Indie, kde velikost ekonomiky dosahovala téměř 800 miliard dolarů. Příští rok by Indie měla pokořit hranici jednoho bilionu dolarů z hlediska velikosti HDP Zdrojem hospodářského růstu byla zatím především soukromá poptávka. Investice a vývoz, na rozdíl od Číny a východní Asie, hrály menší roli. Zpracovatelský sektor by měl vykázat růst o 11,3 procenta, ve srovnání s růstem o 9,1 procenta loni. Sektor služeb, který se na ekonomické aktivitě Indie podílí z více než jedné poloviny, poroste tempem 11,2 procenta. O rok dříve růst činil 9,8 procenta. Ekonomika Indie zaznamenala ve finančním roce 2004 - 2005 růst ve výši 7,5 %, což je mírný pokles ve srovnání s předchozím finančním rokem, kdy bylo dosaženo růstu 8,5. Růst HDP ve finančním roce 2005 - 2006 se pohyboval nad úrovní 8 %.

Ekonomice se podařilo udržet hospodářský růst hlavně díky oživení v průmyslu, růstu investic a nízké inflaci navzdory spirálovitě rostoucím cenám ropy a rychlému růstu vývozu a dovozu. Zdá se, že trend růstu v posledních třech letech znamená začátek nové fáze rozmachu indické ekonomiky, který započal v roce 2003.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's přesunula hodnocení spolehlivosti státních úvěrových závazků Indie ze spekulativní do investiční kategorie. Tento krok výrazně zlepší pozici jedné z největších rozvojových zemí u investorů. S&P zvýšila hlavní indické ratingy na první investiční stupeň BBB-/A-3 z dosavadních BB+/B. Znamená to, že do indických cenných papírů budou moci investovat i západní finanční instituce, které jsou povinny nakládat se svými financemi obezřetně, například penzijní fondy. S&P zdůvodnila svůj krok příznivým indickým hospodářským výhledem a dobrou vnější bilancí, dostatečnou hloubkou kapitálových trhů a zlepšenou situací veřejných financí. Výhled indického ratingu je nyní podle agentury stabilní, to znamená, že se s další změnou v dohledné době nepočítá. Ekonomické vyhlídky Indie zůstávají příznivé a postupně se zlepšují. V posledních třech fiskálních letech činil ekonomický růst země v průměru osm procent ročně a v prvním pololetí roku 2006, který začal v dubnu 2005, HDP vzrostl o 9,1 procenta.

S&P vyzvala vládu k dalším reformám, které by zlepšily stav veřejných financí, protože ty zůstávají hlavním rizikovým faktorem vývoje ekonomiky. Reformy by podle agentury dále zvýšily udržitelné tempo růstu.

Brazílie

Brazílie je v současném pojetí obchodu přibližně ze 40% závislá na exportu. I navzdory slabému ekonomickému růstu se Brazílii daří stále více profitovat z vývozu komodit a růstu jejich cen.

V roce 2005 zaznamenala brazilská ekonomika růst i přes vysoké úrokové sazby o 2,3 %. Rok 2006 přinesl HDP přibližně 3%. Hospodářský růst Brazílie tak zaostal za vývojem světové ekonomiky (3,5 %) a zejména za dynamikou dalších významných rozvojových zemí - Číny (10 %) a Indie (8 %). V roce 2007 očekáváme další pozvolné zlepšení úrovně HDP a snížení úrokových sazeb, které povede k dalšímu oživení domácí ekonomiky.

Rusko

Nevyčerpatelné přírodní zdroje a expanzní politika vybudovali z Ruska jednu z největších velmocí světa. V roce 2004 se ruská ekonomika rekrutovala na 6,4%. Domácí ekonomika vykazuje poměrně silné růstové tendence a očekává se, že rok 2007 naváže na růst HDP v roce 2006, kdy HDP rostlo 6,7% (v přepočtu 1,003 bilionu USD). Ruská ekonomika vykázala loni silný růst osmý rok za sebou. Podílejí se na tom především vysoké světové ceny ropy, zemního plynu a kovů. Reformy v jednotlivých sektorech a pokračující rozmach by měli udržet růstový trend i v následujících několika letech.

Další komentáře