Datum vydání: 26.12.2008
Médium: Měšec.cz
Rubrika: Akcie a trhy
Odkaz: http://www.mesec.cz/clanky/capital-partners-kup-a-drz-behem-krize-nefunguje/
Je
situace na finančních trzích opravdu vážná a nejistá, anebo jde spíše o chytrý
tak bankéřů a obchodníků? Má smysl veřejnými prostředky dotovat chybná
rozhodnutí soukromých firem? Jak lze v současné situaci bezpečně investovat? O
aktuálním dění na českém a světovém finančním trhu ve vánočním období jsme si
povídali s Josefem Stoulilem, analytikem společnosti Capital Partners.
Média jsou plná slov o krizi. Skloňují se slova jako hypoteční krize, finanční
krize, nemovitostní krize. Máte svůj pohled, jak to začalo a proč hlavně v
Evropě mluvíme o krizi, která má původ v USA?
Po pádu investiční banky Lehman Brothers se v celém bankovním sektoru rozsela
obrovská nejistota a míra mezibankovních půjček klesla téměř k nule, což vedlo
vlády a centrální banky po celém světě k měnovým opatřením za účelem podpory
likvidity. Efektem globalizace dostoupila provázanost bankovního sektoru do
takové míry, že žádná z větších bank, natož evropských, dnes nemůže s jistotou
tvrdit, že probíhající krizí nebyla zasažena. Otázkou samozřejmě zůstává jakým
způsobem a do jaké míry. U evropských bank je potřeba rozlišovat banky
západoevropské a banky na emerging markets, do nichž spadají i banky v ČR.
Banky na emerging markets se vyznačují na rozdíl od těch západoevropských větší
mírou konzervativnosti v investování, tudíž svá aktiva měly "namočeny" v
amerických toxických balíčcích o poznání méně a za určitých okolností by se
nemusely tak hlasitě doprošovat vládní pomoci a vládních záruk, jako americké a
západoevropské banky, u nichž je situace natolik krizová, že si vládní
intervenci vyžadovala a vyžaduje.
Josef Stoulil
Hlavní analytik CAPITAL PARTNERS a.s. Ing. Josef Stoulil nejprve působil ve Státní bance československé od roku 1986 a na kapitálových trzích od roku 1993, kdy pracoval v oddělení státních dluhopisů ČNB. Posléze se věnoval zahraničním kapitálovým trhům (fondy, akcie, dluhopisy) v bankovních a nebankovních subjektech. Absolvoval řadu zahraničních pobytů a seminářů na téma kapitálových trhů, resp. akciových trhů, státních dluhopisů, burzy cenných papírů, jednání OECD apod.
Nahráváte mi na otázku, kdy se nemohu ubránit dojmu, že některé banky využívají
slova krize k levnému získání státní záruky.
Nelze jednoduše prohlásit, že se některé finanční instituce dostávají
prostřednictvím krize k vládním penězům a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je
fakt, že drtivá většina bank na emerging markets je vlastněna nějakou větší,
mateřskou bankou ze západní Evropy či USA, což zákonitě snižuje jejich vlastní
imunitu. Druhým důvodem je psychologický efekt. V době tak obrovské nedůvěry v
celý finanční sektor, domácnosti nevěří prohlášením o vnitřním zdraví
jednotlivých bank, a pokud se nerozhodnou držet cash, důvěřují paradoxně více
bankám, za něž se zaručí vláda. Zjednodušeně řečeno, v době krize, jež má
takovouto strukturu, musí na vládu vyvíjet tlak všechny finanční instituce bez
výjimky a bez ohledu na to do jaké míry jsou krizí zasaženy.
Na českou vládu tlaky zatím vyvíjeny nebyly, ale podle názorů některých
analytiků krize do České republiky v plné síle dorazí „až" prvním pololetí
2009.
Samozřejmě, že existují různé názorové scénáře skutečných důsledků finanční
krize v ČR, je zejména třeba brát v úvahu proexportní i proimportní zaměření
(tedy zahraniční obchod) české ekonomiky a skutečný vývoj ekonomiky Německa v
období roku 2009. Nicméně skutečně se lze domnívat, že postupně se mohou
doprovodné jevy krize (nezaměstnanost, pokles výroby, ekonomiky) stále objevovat
minimálně v 1. pololetí t. r. v nezměněné (tedy nebudou nižší dopady) podobě.
Celkové oživení a timing potom bude záležitostí zřejmě jistého střednědobého
horizontu.
Když se podíváte do nákupních center, nevypadá to, že by nakupující zásadně
vnímali krizi. Spotřeba se zásadně nemění a k tomu klesá i cena ropy, což je
znát například na opět stoupající hustotě dopravy.
Je vůbec zodpovědné mluvit o finanční krizi, když de iure nedochází k zásadním změnám? Spotřeba je stejná, mzdy rovněž, naopak klesá cena ropy a běžný občan nabývá dojmu, že se musí šetřit, protože „je krize a píše se to".
To, že je spotřeba stejná, si nemyslím. Spotřebitelská poptávka prokazatelně
klesá, série hospodářských výsledků za 3. kvartál tohoto roku zejména v USA
toho byla důkazem. O tom, zda se nesnižují mzdy, by se dalo určitě polemizovat.
V mnoha odvětvích se škrtají bonusy a základní platy v privátním sektoru zřejmě
v příštím období minimálně nebudou růst tempem jako doposud.
Hodně občanů si doslova užilo letošní zahraniční dovolenou oproti firmám, které
krvácely na silné koruně. Nemyslíte si, že některé podniky se na začátku
letošního roku mohly efektivněji zajistit proti kurzovému riziku, a tím
předejít prohloubení současné krize?
Tyto dvě věci bych neodděloval, natož je stavět proti sobě. Hodnota určité měny
vůči jiné měně je dána do velké míry právě tou kterou konkrétní ekonomickou
situací. Západ indikoval přicházející krizi dříve než ČR a logická zesílená
poptávka po české koruně podporovala posilování naší měny. V tomto ohledu by
však českému exportu jistě prospělo přijetí eura, už jen z důvodu určité
„virtuální" jistoty. V dnešní době si totiž většina českých exportérů stěžuje
na absolutní nepředvídatelnost budoucí situace a nemožnost jakéhokoli
plánování, když se neví, jak si bude stát česká měna a jaká bude přístupnost k
úvěrovému financování.
Vraťme se zpět k bankovnímu trhu. Zatímco centrální banky včetně naší snižují
základní úrokové sazby, na výši úroků u dlouhodobých úvěrů to není znát,
naopak, jsou stále drahé hypotéky. Některé české banky dokonce sáhly ke zvýšení
sazeb spotřebitelských úvěrů. To je to opravdu tak zlé?
Mám za to, že situace na mezibankovním trhu (zejména v USA) je skutečně
složitá, neboť zde stále panuje nedůvěra protistrany (tedy splnění závazků mj.
i bank) a banky zpřísňují pravidla pro poskytování půjček na mezibankovním
trhu. Dobrým znamením je, že již došlo k značnému snížení sazby LIBOR (London
Interbank Offered Rate), což částečně zmrazené mezibankovní trhy uvolnilo.
Špatný sentiment a nedůvěra je ovšem stále na trzích přítomna. Důležité rovněž
budou hospodářské výsledky US firem za 4. Q. 08 (tzv. earnings season)
začínající zpravidla reportem hliníkářského koncernu Alcoa, konkrétně 12. 1.
09. Srovnávací základna se 4. Q. 07 bude již částečně lépe vypovídající, neboť
v tomto období se již začaly objevovat více náznaky problémů v US ekonomice.
Tudíž propady zisků by nemusely být tak tragické jako v hlášeních hospodaření
firem v předchozích cca 2 čtvrtletích. Dalším impulsem pro trhy musí být větší
flexibilita v ekonomických opatřeních administrativy nového presidenta Obamy.
Dobře, ale není právě pro Spojené státy výhodou, že jsou založené na volném
trhu a spotřebě? Zaujal mě jeden názor, který říká, že za rok jsou USA z krize
venku, zatímco regulacemi sešněrovaná Evropa se s krizí a jejími následky bude
potýkat roky.
V první řadě je potřeba poznamenat, že hloubku a délku právě probíhající krize
není schopna stanovit drtivá většina analytiků, proto bych si s názorem, že USA
jsou za rok z krize venku, dovolil polemizovat. Po tak obrovském zadlužování,
jímž USA procházejí, bude podnícení spotřebitelské poptávky během na dlouhou
trať, neřku-li maratonem, obzvláště po posledním snížení hlavních úrokových
sazeb do pásma 0 % - 0,25 %, čímž si FED de facto vyčerpal poslední měnový
nástroj na podporu ekonomiky. Zaměřme se nyní na regulaci, neboť podle mnoha
expertů to byl právě nedostatek adekvátní regulace, jež byl jednou z hlavních
příčin finanční krize a i v "kolébce volného trhu" sílí hlasy po vyšší
regulaci. Každá regulace proto nemusí mít nutně negativní efekty. Na druhou
stranu zásadním problémem pro EU, může být, v porovnání s USA, její nižší
akceschopnost. Tu lze demonstrovat na příkladu snižování úrokových sazeb, kde
ve srovnání s americkým FEDem působí o poznání rigidněji. Jak jsem vám už
říkal, v tuto chvíli je velice obtížné predikovat, jakou silou krize zasáhla či
zasáhne nejsilnější ekonomiku na světě, natož pak Evropu. Na jakékoliv predikce
je nutné si počkat minimálně do prvního čtvrtletí 2009, kdy se ukáže, zda trhy
budou více reagovat na fundamentální zprávy, než na politické zprávy jako je
tomu v nynější době. Americké trhy totiž zaznamenávají tendenci "obcházet"
makroekonomická data a hospodářské výsledky společností a mnohem senzitivněji
reagují na politická rozhodnutí a záchranné balíky.
Bylo nutné obrovskými finančními injekcemi zachraňovat soukromé společnosti,
které se přitom ještě loni chlubily lepším ratingem, než měl jejich současný
zachránce - stát? Přece i velké finanční instituce by měly diverzifikovat svůj
kapitál.
Samozřejmě, že je záležitostí každého státu a jeho vlády zda přistoupí na
požadavky či nutnost podpory soukromé firmy či firem. Pokud se budeme dívat
zpět na některé zásahy US administrativy, lze s některými opatřeními vůči
některým firmám s úspěchem polemizovat (rovněž rozdílnost přístupů k firmám je
frekventovaně kritizována). Nicméně, skutečně v několika případech platilo ono
„to big to fail" a US stát musel přistoupit na nějakou formu pomoci (např. AIG,
Fannie Mae, Freddie Mac, banky apod.), přičemž efektivnost těchto zásahů se
ukazuje někdy nižší, než se původně očekávalo (např. AIG). Ovšem rozsah
problémů si někdy vyžaduje i nezvyklý rozsah pomoci ve vztahu k soukromým
firmám. K několika takovým státním zásahům nakonec musela přistoupit i EU
(ovšem spíše méně koordinovaně), zejména vůči finančnímu sektoru. Diversifikace
kapitálu by měla fungovat, ovšem rozsah sekuritizace (původně subprime hypoték)
a z toho resultující hloubka problémů se ukázala být taková, že ani rozložení
rizika (pokud k němu došlo) nefungovalo, resp. nepůsobilo proti všem negativním
dopadům nyní již globální finanční krize.
Podívejme se teď na situaci na českém trhu. Dokážete si představit, že by mohla
Česká republika podobně převzít velkou finanční instituci a zachránit ji z
veřejných prostředků? Vzhledem k žalostnému stavu veřejných financí...
K otázce žalostného stavu veřejných financí v ČR se lze vyjádřit tak, že
hospodaření státu a zejména zadlužení se nezmenšuje, a pokud by došlo k nějakým
závažnějším poruchám v důsledku dopadů krize, nemusí být stát v této kondici
schopen tyto problémy v celém rozsahu zafinancovat.
Je tedy v současné situaci a stavu veřejných financí rozumné navyšovat
pojištění vkladů na 50 000 eur? Existují názory, že tato benevolentní
rozhodnutí mohou ještě více svádět odpovědné bankéře k volbě většího rizika,
protože když to nevyjde, „stát to zaplatí".
Nedovolil bych si spojovat problematiku „morálního hazardu" bankéřů s navýšením
pojištění vkladů. Pojištění vkladů má a priori zabránit hromadnému vybírání
vkladů, tj. runům na banku, jež hrozí při každé finanční krizi. Z
psychologického hlediska se domnívám, že to je nejen krok správný, ale dokonce
potřebný. Důvodem může být nejen přesun kapitálu do zemí, jež tyto záruky
nabízejí, ale především uklidnění panické situace, jíž jsou finanční krize
doprovázeny. Rovnice „stát to zaplatí" je v tomto případě poněkud zavádějící,
jelikož jsou to samotné banky, jež financují Fond pojištění vkladů, ze kterého
by se případné náhrady hradily. Stát zde zaujímá pozici jakéhosi regulátora,
jenž stanovuje výši příspěvků do tohoto fondu.
Děkuji za diskuzi o finanční krizi. Pojďme se teď podívat trendy v oblasti
investování v České republice. Domníváte se, že český akciový trh bude nadále
pokračovat v růstu?
Jak jsme mohli pozorovat v uplynulém roce, vývoj na domácím akciovém trhu je
výrazně závislý na vývoji US a západoevropských trhů. I přes výrazně odlišné
hospodářské výsledky většiny firem obchodovaných na BCPP ve SPAD oproti titulům
např. v USA, je výkonnost domácího trhu indexově horší než na zmiňovaných
trzích. To je dáno také strukturou investorů resp. kapitálu
přicházejícího/odcházejícího na BCPP. Domácí trh je tak z výše uvedených
faktorů výrazně fundamentálně přeprodán. Aby došlo na nápravu je však nutný
dostatek nového kapitálu, který by pomohl cenám výše. V tomto směru mohou
pomoci nejen zahraniční investoři, ale také např. politicko-ekonomické změny
resp. reforma domácího penzijního systému, která by umožnila více prostředků
investovat do akcií.
Od prosince u nás regulérně působí dvě burzy. Můžete jednoduše popsat, pro koho
je která burza určena, vhodnější a jak je zaměřena? Mohou přežít jako dva
samostatné subjekty, nebo lze očekávat jejich přeměnu na větší burzu?
RM-Systém byl od svého vzniku zaměřen především na drobné klienty, kteří by
měli co nejjednodušší přístup na akciový trh, zejména spíše z hlediska prodeje
cenných papírů získaných v kupónové privatizaci. Časem si našel i své příznivce
z řad spíše retailových kupců. Vzhledem k právním požadavkům ze strany EU se
však rozdíl mezi BCPP a RM-Systémem nyní téměř „maže". Na oba trhy budou mít
klienti přístup pouze přes licencovaného obchodníka s cennými papíry. Výhodou
RM-Systému zůstává rychlost obchodování, resp. vypořádání v reálném čase i
stále větší počet emisí možných k obchodování či v řadě případů nižší
transakční náklady. Naopak BCPP však u hlavních emisí nabízí větší likviditu,
což je přínosné především pro větší klienty. Vzhledem k tomu, že tyto trhy
dokázaly vedle sebe existovat 15 let, může tomu zůstat i do budoucna, zvláště
když vlastníkem RM-Systému se stala finanční skupina FIO s dostatečným počtem
klientů.
Působíte jako analytik obchodníka s cennými papíry. Kdo převážně využívá služby
vaší společnosti? Je rozdíl ve způsobu investování občany oproti klientům z řad
právnických osob?
Služby společnosti CAPITAL PARTNERS a.s. využívají spíše soukromí
investoři, kteří samozřejmě mají rozdílný rizikový profil, názor na zhodnocení
investice, diversifikaci rizika a využití situace na trzích. Ve vztahu ke
způsobu investování je velmi patrný rozdíl v příjmech a spíše platí, že čím
vyšší investovaný objem do investičních produktů, tím vyšší možnost
diversifikace a je patrná i poněkud vyšší ochota k riziku. Pokud se týče
klientů z řad právnických osob, ti se v nabídce produktů vyznají skutečně
dostatečně a mají i značné znalosti z kapitálových trhů. Navíc jsou na trzích
přítomni i delší dobu, dle našich zkušeností. V menší míře si nechají poradit,
ve větší míře mají vlastní představu o zaměření a složení investice.
Můžete se pokusit odhadnout, kam bude směřovat český kapitálový trh v
následujících 5 letech?
Určité změny může přinést změna vlastníka BCPP. Lze očekávat, že se bude snažit
sjednotit obchodní platformy na jednotlivých trzích, kde působí. To by mohlo
usnadnit pohyb (přístup) kapitálu investorů na jednotlivé trhy. Může to tak
přispět k likviditě na BCPP zahraničním kapitálem, na druhou stranu mohou
domácí investoři začít svá portfolia diversifikovat do jiných zemí tzn. v tomto
směru může být výhoda „nulová". Jak ukázaly minulé roky, příchod nových emisí
(IPO) na BCPP je poměrně obtížnou záležitostí a i vhledem ke zkušenostem
investorů bude v budoucích letech o to problematičtější a těžší. Již nyní velmi
nízký počet obchodovaných likvidních emisí se tak může, zejména v následujícím
roce či dvou, dokonce i snížit.
Takže propad podílových fondů se asi také rychle nezastaví že? Za poslední
měsíce z nich odtekly miliardy korun.
České podílové fondy nyní strádají jednak vlivem celkové situace na trzích a
jednak důvodem je i zvýšený pocit rizika investic na emerging markets ze strany
investorů z vyspělejších trhů. Propad resp. odliv bude zastaven se zlepšením
globální situace na trzích (může tam být i jisté zpoždění oproti vyspělým
trhům), zastavení finanční krize a celkové zotavení ekonomik.
Jenže tyto nejistoty a vývoj trhů nepatří zrovna mezi pobídky pro investování.
Spíše od něj odrazují.
Smysl investic do fondů nyní pro retailového investora nemusí být nyní nijak
velký, na druhou stranu pro klienta vyznávajícího dlouhodobou konzervativní
strategii, i když investiční model buy and hold nyní nefunguje, není volatilita
fondu tolik důležitá ve vztahu k horizontu investice. Doporučení pro investora,
který deponuje prostředky do fondů (záleží také na jejich druhu, regionu,
apod.) je skutečně individuální, nicméně bych nyní ponechal část investice v
cashové podobě. Další zainvestování včetně načasování úzce konzultovat s
odborníky na trhu.
Mnoho radosti nemají ani investoři, kteří své finance svěřili do investičních
produktů založených na ceně ropy. Rovněž z nich peníze odtékají proudem.
Očekáváte, že cena ropy opět poroste?
Ropa jako taková je stále stěžejní světovou surovinou (komoditou). Nelze tedy
očekávat, že by v následujících letech nezačala opět růst. Odliv části
prostředků z tohoto segmentu je pouze cyklickým vývojem, obdobně jako u jiných
investic. Pokud nedojde k převratným „energetickým objevům" (nové alternativní
získávání energií) bude ropa ještě po dlouhou dobu významnou surovinou, u které
tak lze čekat dlouhodobě vzestup ceny.
Jak se dívají institucionální klienti na současný vývoj na kapitálových trzích
a jako to ovlivňuje jejich rozhodování? Dá se popsat, jak reagují, co čeho
investují a jak se chovají?
Vždy je třeba si uvědomit, že žádná instituce nefunguje jen tak sama od sebe,
všude je třeba personálního substrátu. Dostávám se tedy k tomu, že investiční
strategii institucionálních investorů v konečném důsledku tvoří opět jen lidé,
dejme tomu portfolio manažeři, kteří se důsledně starají o portfoliové pozice.
Vzhledem k tomu si nemohou dovolit utrpět velkou ztrátu a reagují na vývoj na
trzích poněkud flexibilněji. V návaznosti na to, že institucionální investoři
přinášejí na kapitálové trhy velké objemy prostředků, hrají na trhu velkou
roli. O to více ale mohou být lidé zodpovědní za stav institucionálního
portfolia poněkud ostražitější a v dobách poklesů mohou mít tito investoři
tendenci urychleně vyklízet pozice. To akceleruje sestupnou tendenci trhů. V
současné době se na akciových trzích (které jsou naším středem zájmů) obchoduje
za spíše vysoce podprůměrných objemů, což by mohlo indikovat, že právě tito
institucionální investoři prozatím drží cash a vyčkávají na lepší situaci k
nákupům.
Máte tip, jak lze v současné době vhodně investovat, když mám k dispozici
měsíční částku v ekvivalentu 2-3000 Kč?
Co se týče možnosti pravidelného měsíčního ukládání/investování nižších částek,
jeví se, i vzhledem k transakčním nákladům, ze střednědobého hlediska reálné
prakticky snad jen dvě možnosti. Tou první je stále stavební spoření s „jistým
zhodnocením". Druhou pak investování do otevřených akciových podílových fondů,
u kterých se ve střednědobém horizontu dá očekávat solidní vzestup resp.
korekce propadů z posledního roku s dosažením efektu zprůměrování pořizovacích
cen produktu.
Děkuji vám za rozhovor.
DJI (USA)
FTSE (UK)
DAX (D)
RDX (RU)
NIKKEI (JPN)
CAC (F)
PX (CZ)
+1,54%
+2,23%
+3,06%
+1,06%
+1,76%
+2,51%
+0,76%
AAA | 26,19 | 1,91% |
CETV | 349,00 | -3,00% |
ČEZ | 890,00 | 1,37% |
ECM | 49,10 | 2,19% |
ERSTE | 847,30 | 0,59% |
FORTUNA | 108,40 | 0,37% |
KITD | 187,00 | -0,27% |
KB | 4 200,00 | 0,48% |
NWR | 277,00 | 3,55% |
ORCO | 213,00 | 1,43% |
PEGAS | 445,00 | -0,34% |
P.MORRIS | 9 110,00 | -11,38% |
O2 | 416,80 | 1,66% |
UNIPETROL | 185,70 | -0,70% |
VIG | 970,00 | -0,41% |
PX | 1 241,90 | 0,76% |
DAX | 7 254,63 | 3,06% |
FTSE 100 | 6 028,11 | 2,23% |
CAC 40 | 4 006,65 | 2,51% |
ATX | 2 845,94 | 1,88% |
DJES 50 | 2 614,47 | 1,71% |
BUX | 23 995,20 | 1,67% |
WIG 20 | 2 930,29 | 1,46% |
Russian dep. | 1 748,32 | 1,06% |
DJI | 12 455,62 | 1,54% |
Nasdaq | 2 801,08 | 2,04% |
SP500 | 1 331,54 | 1,44% |
Nikkei 225 | 9 606,82 | 1,76% |
DJES 50 Fut. | 2 798,21 | 0,47% |
DJI Fut. | 11 910,40 | 1,14% |
Nasdaq Fut. | 2 242,96 | 0,65% |
SP500 Fut. | 1 273,80 | 1,20% |
Crude Oil | 109,82 | 1,42% |
Brent | 122,64 | 1,08% |
Gold | 1 503,99 | 0,51% |
Cooper | 428,50 | 1,42% |
Silver | 44,92 | 2,16% |
Coal | 128,96 | -0,35% |
EUR/USD | 1,4524 | 1,32% |
EUR/GBP | 0,8852 | 0,75% |
EUR/CHF | 1,2940 | 0,32% |
EUR/PLN | 3,9641 | -0,08% |
EUR/HUF | 264,3300 | -0,64% |
EUR/RUB | 40,7782 | 0,59% |
EUR/CZK | 24,1940 | 0,11% |
PLN/CZK | 6,1034 | 0,17% |
HUF/CZK | 9,1543 | 0,73% |
RUB/CZK | 0,5935 | -0,32% |
GBP/CZK | 27,3310 | -0,64% |
USD/CZK | 16,6569 | -1,22% |
USD/CHF | 0,8910 | -0,98% |
USD/JPY | 82,3500 | -0,29% |
USD/PLN | 2,7290 | -1,39% |
USD/RUB | 28,0779 | -0,82% |
USD/GBP | 0,6094 | -0,57% |
Aktualizováno 20.4.2011 16:26
(Data mohou být zpožděna!)
Obsah veřejné části tohoto serveru je pouze informativního charakteru - podmínky užívání www.stockmarket.cz.
CAPITAL PARTNES a.s. využívá zpravodajství z databází ČTK a Bloomberg, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2010) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.