CP a média

Revoluční regulace amerických kapitálových trhů čeká na podpis Obamy

Datum vydání: 16.7.2010
Médium: E15.cz
Rubrika: Finance a bankovnictví
Odkaz: http://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/senat-usa-schvalil-regulaci-financi-ceka-se-na-obamuv-podpis

Největší regulační změna ve Spojených státech za posledních 80 let má za sebou další úspěšný krok k tomu, aby začala na Wall Streetu fungovat. Americký Senát totiž schválil definitivní znění novely zákonů, které mimo jiné upravují nařízení o kapitalizaci bank, pravomoce a strukturu dohledu nad kapitálovými trhu nebo centralizují obchody s deriváty. Sněmovnou amerického Kongresu zákony již prošly na konci června. Nyní se čeká jen na podpis prezidenta Baracka Obamy.

„Podepíšu tento zákon o reformě Wall Streetu, abych ochránil spotřebitele a položil základy silnějšího a bezpečnějšího finančního systému, který bude novátorský, tvořivý a soutěživý a mnohem odolnější vůči panice a kolapsům,“ uvedl ke schválení zákona Barack Obama.

Nová opatření ale podle analytiků nepřinesou kýžené ovoce hned. „Ani jden z bodů schválené regulace finančních trhů ovšem přímo neřeší přílišné zadlužování obyvatelstva a státu a už vůbec ne silné lobby bank na zákonodárce, takže o revolučnosti změn podle mého zatím mluvit nelze,“ zhodnotil reformy ředitel české pobočky Saxo Bank Karol Pivovarcsy. Podle něj ukáže až čas, jaké dopady budou mít nová regulační opatření v praxi.

Zákon si vytkl líbivé cíle - podle amerických zákonodárců má totiž zabránit opakování finanční krize z let 2007 až 2009. Má také výrazně zvýšit ochranu spotřebitelů před pochybnými praktikami finančních firem. A závadí nové principy dohledu nad trhy - má totiž vzniknout nový nezávislý úřad, který bude fungovat v rámci americké centrální banky FED. Vůbec poprvé by změna měla přinést regulaci trhu s deriváty. Některým typům těchto cenných papírů a jejich nedostatečné regulaci se totiž klade za vinu to, že značně zhoršily průběh i rozsah finanční krize.

Rozsáhlá norma, která má kolem 2300 stránek, se také snaží řešit problém finančních institucí, které jsou tak veliké, že jejich pád může ohrozit celý systém. Vytváří tak třeba zvláštní radu, jež bude sledovat a řešit systémová rizika, která ohrožují stabilitu celé ekonomiky. Zpřísní se také kapitálové požadavky pro velké banky. Zákon by také měl zefektivnit dohled americké centrální banky Fedu na odvětvím a umožnit jí v krajním případě rozdělit příliš velké společnosti.

Reforma se dotýká i odměn manažerů finančních firem. Zpřísňují se také podmínky pro ratingové agentury, které čelí kritice, že před vypuknutím finanční krize nedostatečně plnily svou roli, když například neupozornily na rizika spojené s některými finančními nástroji, a naopak je hodnotily jako kvalitní. Zákon také například podle jeho autorů přináší větší ochranu investorů.

Analytici se ale obávají toho, že přijatá opatření nejsou ničím jiným, než politickým alibismem. Dopad na trhy přitom není jasný. Experti předpokládají, že zavedená opatření zvýší v USA jednoznačně byrokratickou mašinérii, která povede ke zvýšení poplatků za služby a zabránění přístupu k některým finančním službám finančních institucí pro spotřebitele. Jediným příznivým argumentem zvýšené regulace je podle odborníků zvýšená ochrana a transparentnost fungování bankovního sektoru.

„Spotřebitelé mají jistotu nové instituce na jejich ochranu před složitými produkty bank, banky vědí, že budou platit vyšší poplatky, což jim vezme část hotovosti používané pro generování příjmů,“ upřesnil expert Capital Partners Josef Stoulil. Podle něj ale opatření směřují k tomu, že americké banky budou mít omezené investice do hedgeových fondů a tím omezené obchodování na vlastní účet. Nejvíc na nová pravidla podle mínění analytiků doplatí JP Morgan, Goldman Sachs, Bank of America, Wells Fargo, Morgan Stanley.

Evropa se zatím regulacím brání

Evropa je co do regulací finančních trhů ve srovnání s USA pozadu. Nesoulad v otázce regulací potvrdilo i nedávné jednání představitelů států Evropské unie a europoslanců, které skončilo krachem.

Členské státy EU s novou podobou finančního dohledu souhlasily, ale kvůli námitkám Velké Británie nedaly novým dohledovým institucím téměř neomezené pravomoci, jak původně navrhovala Evropská komise, a národní vlády vybavily vetem. Pokud by tak nová instituce rozhodla, že členský stát by měl navýšit kapitál v některé z problémových institucí, vláda by mohla rozhodnutí podle představ členských států EU zablokovat.

Takový postup se ovšem nelíbí europoslancům, kteří chtějí, aby rozhodnutí nových dohledových orgánů byla pro členské země závazná. Unijní regulátoři by tak mohli přímo instruovat národní dohledové orgány, v českém případě Českou národní banku, či dokonce samotné finanční ústavy. Podle některých představitelů EU by nová pravidla regulace finančních trhů mohla začít v Evropě platit od roku 2011.

Kritické hlasy k regulacím však sílí, kromě Velké Británií například i z Česka. Nový guvernér České národní banky Miroslav Singer nedávno v listu Wall Street Journal vyjádřil vážné výhrady vůči možným regulačním opatřením v Evropě. Podle listu se obává, že přístup Evropské unie k regulaci finančního sektoru je špatný a nesouhlasí s názorem, že finanční krizi způsobil nedostatek mezinárodní regulace.

http://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/senat-usa-schvalil-regulaci-financi-ceka-se-na-obamuv-podpis