CP a média

Burza vyrostla z puberty

Datum vydání: 15.7.2010
Médium: Ekonom.cz
Rubrika: Ekonom.ihned.cz
Odkaz: http://EKONOM.IHNED.CZ/c1-44868520-burza-vyrostla-z-puberty

České cenné papíry budou mít konečně Centrální depozitář. Jde o revoluci, která přišla pozdě.

Vlastníte-li cenné papíry nebo se alespoň o investice do nich třeba jen letmo zajímáte, ta změna vám nemohla ujít. Ukončení činnosti Střediska cenných papírů (SCP) a jeho nahrazení Centrálním depozitářem bylo nejčastěji doprovázeno slovem revoluce«.

Přestože svým významem změna revoluci skutečně připomíná, měla a mohla přijít přibližně o patnáct let dříve.

Jeden za dva

Začněme ale popořádku. Význam Centrálního depozitáře spočívá v tom, že na jeho bedrech bude nyní spočívat jak evidence majetku cenných papírů (tedy která akcie komu patří), tak vypořádání akcií (převod cenných papírů do vlastnictví konkrétní osoby).

Tyto dvě činnosti dosud probíhaly v režii dvou institucí. Zatímco o evidenci se staralo SCP, o vypořádání se starala burza.

Další výhodou, kterou drobný investor ocení pravděpodobně nejvíc, je zrušení registrace na konečného majitele. Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že nyní bude moci komunikovat pouze s obchodníkem s cennými papíry, přes kterého akcie nakupuje.

Depozitář bude umožňovat takzvanou vícestupňovou evidenci. Například pan Novák měl dosud účet v SCP a u něj měl napsáno, kolik má cenných papírů. Nyní bude mít účet velká instituce, například banka nebo obchodník, a ta konečná evidence bude vedena v té bance,« vysvětluje mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík.

Plusy nového opatření nejsou zanedbatelné. Česká republika byla jediným státem Evropské unie, který instituci podobnou Centrálnímu depozitáři dosud neměl. Ze zavedení nového systému budou těžit jak drobní investoři, tak obchodníci a ve finále samozřejmě samotná burza, která si nyní nově bude účtovat poplatky za registraci akcií.

Zatímco SCP drželo akcie v evidenci zdarma, v depozitáři budou obchodníci a banky ročně platit nemalé částky. Ty se pak, v podobě několika desítek či stovek korun ročně, přenesou na investora.

Starý ceník Střediska cenných papírů byl v mnoha ohledech nelogický - něco bylo neúměrně drahé, něco bylo zase zadarmo, často úplně naopak ve srovnání se standardy na západě. Poplatky nejsou otázkou na nás, ale na obchodníky. My předpokládáme, že v rámci nějakého konkurenčního marketingového boje může dojít i ke zlevnění,« říká Kovařík.

Stigma kuponové privatizace

Ptáte-li se, co budete jako jeden ze dvou milionů investorů nyní muset dělat, pak je odpověď prostá. Vůbec nic. Žádné běhání po přepážkách se nekoná, všechny akcie přejdou automaticky do registru depozitáře, a to pod účet vašeho obchodníka s cennými papíry. Ti jsou v depozitáři zapsaní všichni (viz Účastníci Centrálního depozitáře), takže o osud svých cenných papírů se nemusíte strachovat.

Jiný případ nastává, pokud jste cenné papíry, které vlastníte, nenakoupili přes brokera nebo banku. To se mohlo stát prakticky jen v jediném případě - pokud stále vlastníte akcie z kuponové privatizace v 90. letech. Takových lidí v současnosti není vůbec málo, podle posledních odhadů přibližně jeden a půl milionu.

Akcie z kuponové privatizace se samozřejmě neztratí. Do Centrálního depozitáře byly zařazeny stejně jako všechny ostatní, s tím rozdílem, že se nacházejí v takzvané nezařazené evidenci«. Takové akcie jsou stále registrovány na vaše jméno a dokonce z nich stále můžete dostávat dividendy, jinak s nimi ovšem nic dělat nesmíte.

V nezařazené evidenci nemůže investor s cennými papíry nijak nakládat. Pokud bude chtít tyto akcie třeba prodat nebo převést, musí je jednorázově převést na účet v Centrálním depozitáři prostřednictvím některého obchodníka,« řekl Hospodářským novinám ředitel burzy Petr Koblic.

V praxi to znamená, že stačí přijít do banky a podat si žádost. Musíte ale v tu chvíli převést všechny akcie, které vám z kuponové privatizace zbyly, nelze si vzít jen část a zbylé tam nechat. Dobrou zprávou každopádně je, že v nezařazené evidenci se žádné poplatky neplatí. Nehrozí tedy, že by vám dávno zapomenuté akcie z devadesátých let nastřádaly na účtech nechtěné dluhy.

Věčný boj

Kuponovou privatizaci si lze připomenout z ještě jednoho důvodu. Právě Středisko cenných papírů bylo totiž poslední funkční baštou této experimentální privatizační metody. V éře divokého kapitalismu, přesněji v roce 1993, bylo středisko založeno v rámci ministerstva financí na popud tehdejšího náměstka Dušana Třísky.

Už v době jeho vzniku se mezi bankéři ozývaly hlasy zpochybňující jeho funkci. Tehdy, stejně jako dnes, chtěly banky řídit obchody raději samy.

Přes všechny výhrady je třeba uznat, že systémy v 90. letech byly na velmi dobré úrovni,« říká dnes Helena Čacká, současná ředitelka nově zavedeného Centrálního depozitáře. Na kapitálovém trhu se pohybuje už od raných stadií transformace a většinu času se snažila o zjednodušení systému registrace a vypořádání cenných papírů.

Účastnila jsem se už prvního projektu na přelomu let 1997 a 1998. Tehdy to ale burza odmítla jako příliš ambiciózní projekt. Myslím, že se tehdy všichni měli příliš dobře na to, aby se něco měnilo,« říká Čacká, která tehdy stála za dceřinou společností burzy Unyvic.

Firma se podílela i na tvorbě dalšího projektu připravovaného na prahu nového tisíciletí. Ten ztroskotal pro změnu na schválení zákona o squeeze outu, tedy vytěsnění menšinových akcionářů. S touto procedurou se celý systém značně zkomplikoval a přípravy mohly začít znovu. Až v srpnu roku 2009 Univyc získal licenci v soutěži ministerstva financí a přípravy mohly konečně začít.

Já osobně z toho mám po těch letech dobrý pocit. Myslím, že se nám to podařilo,« říká skromně nová ředitelka Centrálního depozitáře, o nějž se od minulého pondělí opírají veškeré burzovní obchody v Česku.

Už jen v dobrém

Spuštění depozitáře se ovšem neobešlo bez problémů. Mohli si jich všimnout i někteří investoři, kteří na vlastní kůži pocítili odstávku obchodování na burze. Ta sice v období před svátky zůstala otevřená a obchody standardně probíhaly, burza však přerušila vypořádávání akcií.

Taková přestávka probíhala dosud každý rok a my jsme ji tentokrát využili k tomu, abychom převedli akcie ze střediska do depozitáře. Díky červencovým svátkům jsme nemuseli burzu zavírat,« říká Kovařík.

O něco horší situace ovšem panovala na alternativním trhu, čili RM-Systému (nebo chcete-li České burze«). Ten musel na celý týden obchodování uzavřít.

RM-Systém vypořádává akcie v reálném čase, na rozdíl od pražské burzy, která tak činí s třídenním zpožděním. Díky tomu jsme museli obchodování přerušit, ovšem pouze u některých akcií jako ČEZ, Telefónica, Unipetrol nebo Komerční banka,« říká Roman Jadník, mluvčí RM-Systému.

Také on nicméně věří, že zřízení depozitáře přinese alternativním trhu už jen samé klady. V budoucnu by proto mohlo být mnohem snazší koupit akcie na burze a prodat je v RM-Systému, což nyní šlo jen prostřednictvím složité, téměř absurdní byrokratické procedury.

Tomáš Plhoň

Účastníci Centrálního depozitáře

- Atlantik FT

- BH Securities

- Capital Partners

- Citibank Europe

- Commerzbank

- Crédite Agricole

- Cyrrus

- Česká národní banka

- Česká spořitelna

- Českomoravská záruční a rozvojová banka

- ČSOB

- Deutsche Bank

- Fio banka

- Global Brokers

- ING Bank

- J&T Bank

- Komerční banka

- LBBW Bank

- Ministerstvo financí ČR

- Patria Finance

- PPF banka

- Raiffeisenbank

- RM-Systém

- The Royal Bank of Scotland

- UniCredit Bank

- Wood & Company

Zdroj: Centrální depozitář

Centrální depozitář měl - a mohl - vzniknout přibližně o patnáct let dříve.

V budoucnu by mohlo být například mnohem snazší koupit akcie na burze a prodat je v RM-Systému.

http://EKONOM.IHNED.CZ/c1-44868520-burza-vyrostla-z-puberty