CP a média

Americká centrální banka zvedla diskontní sazbu

Datum vydání: 19.2.2010
Médium: E15.cz
Rubrika: Zahraniční ekonomika
Odkaz: http://www.e15.cz/zahranicni/ekonomika...entralni-banka-zvysila-diskontni-sazbu

---

AKTUALIZOVÁNO Americká centrální banka (Fed) zvýšila o čtvrt procentního bodu svou diskontní sazbu, tedy úrok, za který Fed poskytuje komerčním bankám úvěry. Centrální banka k tomuto kroku přistoupila poprvé od roku 2008. Experti míní, že jde o vynucený krok, který ovšem bude mít na finanční a kapitálové trhy časově omezený dopad.

„FED musel řešit situaci, kdy banky dělaly takzavné carry trade, tedy obchody s nízce úročenou měnou, kterou je či byl americký dolar, což vedlo k výpůjčkám od FEDu za velmi nízké úrovně sazeby. Jenže banky úvěry reinvestovaly s vyšší návratností a tomu chce FED zabránit,“ vysvětlil analytik Capital Partners Josef Stoulil.

Základní sazba, od které se odvíjejí úroky v bankách, je nyní v USA na historickém minimu v pásmu nula až 0,25 procenta, diskontní sazbu Fed zvýšil na 0,75 procenta. Trhy nyní spekulují, kdy se Fed odhodlá k jejímu zvýšení, většina analytiků si myslí, že to bude ve druhé polovině letošního roku.
Podle Josefa Stoulila možná překvapivý krok bude mít po bezprostředním negativním odeznění na trzích postupně slábnoucí dopad, protože FED se vyjádřil, že to neznamená změnu podmínek pro domácnosti a byznys. Americká centrální banka také ujistila, že zvýšení diskontní sazby není ani signál změny výhledu pro ekonomiku či měnovou politiku.

Přesto se po rozhodnutí centrální banky začíná spekulovat, zda nedojde k přísnější měnové politice. Podle Patria Finance však trh na sebe nenechal s reakcí dlouho čekat a dolar posílil v pátečním obchodování k euru až pod 1,3450. „Pro ceny dluhopisů i akcií je zpráva z Fedu negativní, a to skrze spekulace, že po úpravě diskontní sazby dojde i na tu hlavní,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Odpověď na otázku, zda se dá považovat krok FEDu za první výraznější kork k odstartování takzvané exit strategy, tedy ukončení vládních podpor finančnímu sektoru, však není podle analytika Atlantiku FT Petra Sklenáře jednoznačná. „Klíčové centrální banky, které v posledním roce a půl používaly nestandardní nástroje – americký Fed, britská BoE, evropská ECB, švýcarská SNB – na konci loňského roku oznámily, že tyto nástroje ukončují a zveřejnily „jizdní řád“, kdy tak během následujících týdnů a měsíců učiní,“ konstatoval Sklenář. Podle něj se to dá chápat jako představení „exit strategy“ a jejich průběžné naplňování v letošním roce. Zvýšení diskontní sazby je tak podle analytika jenom jeden z bodu delšího seznamu.

Exit strategy v praxi

Všechny centrální banky podle Petra Sklenáře z Atlantik FT nepoužívaly stejné nástroje - například ECB nevykupovala masivně dluhopisy, a tak i návrat do normálu nebude probíhat úplně stejně. Fed i ECB sice souběžně zkrátily svá diskontní okénka, to je dobu na kterou si banky mohou půjčit od  centrální banky v případě nouze. Zvyšování diskontních sazeb zatím v Eurozóně nelze podle mínění expertů očekávat, už jenom kvůli tomu, že ECB půjčuje bankám za 1,75 procenta a Fed nyní za 0,75 procenta.  Evropské sazby jsou výše. Naopak utahování měnové politiky – zvyšování krátkodobých sazeb – může v Eurozóně přijít dříve než v USA. Situace v Eurozóně není stejná jako v USA – to jak ve smyslu nastavení měnové politky, struktury bankovnictví i použí a doběh nestandardních nástrojů.

http://www.e15.cz/zahranicni/ekonomika...entralni-banka-zvysila-diskontni-sazbu