CP a média

Resuscitační koktejl autorit obsahuje samé aromatické ingredience, aneb ambice a efekty opatření z minulých dnů

Datum vydání: 9.10.2008
Médium: Ipoint.financninoviny.cz
Odkaz: http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=105018

---

„Úrokové škrty nemohou vyřešit současné problémy na finančních trzích, zapotřebí by bylo významné posílení, resp. rekapitalizace bankovního sektoru,“ uvádí se podle Patrie v komuniké Bank of England v komentáři ke včerejšímu snížení základní úrokové sazby. „Snížení sazeb je potřeba, ale zdaleka nepostačuje na odblokování peněžních trhů a zajištění nižších nákladů na retailové půjčky. Východiskem by mohla být agresivnější akcie na podporu likvidity, spolu s vládní podporou,“ uvádí analytici KBC/Patria. Hledat tedy ve včerejším kroku centrálních autorit primárně ambici přímo ovlivnit reálný stav finančního sektoru by bylo přehnané. „Cílem koordinované akce byla hlavně snaha psychologicky zapůsobit na trhy, ukázat odhodlání hasit krizi a zabránit dalšímu šíření paniky,“ uvádí Mária Hermannová z České spořitelny. Silným ozdravným koktejlem pro sektor by se tak mohla stát kombinace nízkých úrokových sazeb (současné hodnoty nejsou pravděpodobně konečné, viz níže) spolu s revitalizací bankovních bilancí a vkladovou garancí podle vládních scénářů. Nutnou podmínkou zároveň budou další likviditní infuze centrálních bank.

Záchranný plán ve svých konturách a premisách vypadá sice dobře, nicméně krátký čas na jeho vypracování (dohotoven do realizační fáze by měl být zhruba za měsíc a půl) může přinést četná realizační úskalí. Navíc je stále otázkou, jak silné problémy současného finančního sektoru jsou, poslední odhad ztrát z titulu úvěrové krize je podle MMF 1,4 biliónu dolarů a banky pochopitelně nemají důvod čeřit vody, dokud není situace kritická. Že navíc financování bankovního sektoru bude pro vlády velké sousto, ukazuje například příklad Islandu, jenž se octl na prahu státního bankrotu (zdejší vláda zestátnila banky Landsbanki a Glitnir a vzhledem k prudkému pádu měny musela být dokonce islandská koruna navázána na euro a země bude pravděpodobně čerpat půjčku od jiného státu). Navíc státní intervence přinášejí nebezpečný precedens, který se může ukázat být v důsledku daleko komplexnější a dražší, než byl prapůvodní záměr. A s jakou efektivitou a „ochotou“ bude fungovat případný polostátní bankovní sektor? A budou státní dluhopisy stále pro investory takovou jistotou jako doposud? „Nelze předpokládat, že by toto koordinované snížení úrokových sazeb zcela zastavilo propad světových trhů, nicméně společně se schválením bailoutu, jde o nejsilnější motiv k navrácení důvěry na finanční trhy,“ domnívá se Jiří Zendulka z Capital Partners. Co se týče výhledu úrokových sazeb, ty se mohou dále snížit: „Čekáme, že FED může na příštím zasedání o úrokových sazbách 28. - 29. 10. hlavní úrokovou sazbu ještě snížit o 25 – 50 bodů, v případě dalších erupcí finančního trhu a horších zpráv ekonomiky. ECB má další zasedání o úrokových sazbách na programu začátkem listopadu, menší snížení hlavní úrokové sazby o 25 bodů je možné,“ předpokládá Josef Kvarda z Atlantiku FT.